Chcete něco sdělit svému okolí?
Názor na dění ve vašem městě, zprávy z vašeho regionu, pozvánku na vaší akci...
Psát do Domácích novin může úplně každý
>>> Přidat článek <<<

Miroslav Hudec: Umělá louka s barem, plné bazény a vyschlý vodovod

20.06.2018
Mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, co píše Pavel Nováček ve svém zamyšlení „Poučení z (možného) krizového vývoje“ (LN 5. června). Životní prostředí patřilo těsně po revoluci k nejdůležitějším společenským tématům nejen na celostátní úrovni, nejen v místech postižených ekologickou katastrofou, jako to zmiňované Teplicko, ale prakticky všude. Třeba ekologická sekce Občanského fóra Českolipska patřila k odborně i početně nejsilnějším. A také k nejaktivnějším v tlaku na zpočátku ještě nerekonstruované místní správní orgány, aby se zarazila aspoň ta největší chystaná zvěrstva. Například se tak podařilo zachránit parčík, tvořící zelenou oázu v dopravně frekventované části okresního města s velmi špatným stavem životního prostředí.

Domnívám se ale, že to tehdejší obecně sdílené přesvědčení, že nelze pokračovat v dosavadním vývoji a politice, která způsobuje ekologickou devastaci země, bylo silně ovlivněno stejným přesvědčením těch, kdo po listopadu 1989 přebírali moc v zemi. A ti ji ovlivňovali nejen formálně, onou smrští nových ekologických právních norem. Ale zásadním způsobem také působili na veřejné mínění svými jednoznačnými postoji: zdravé životní prostředí, které těsně souvisí se zdravím lidí, je na prvním místě. Bez toho ztrácí smysl i ekonomický rozvoj. I když se to rádo zpochybňuje, názory a praktické chování lidí jsou nikoliv nevýznamně ovlivněny tím, co říkají „ti nahoře“. Lidé na to slyší, byť navenek třeba brblají.

Jenže po parlamentních volbách v roce 1992 přišla k moci Klausova vláda, což v mnoha věcech znamenalo otočení kormidlem o stoosmdesát stupňů. V postoji k životnímu prostředí stoprocentně. Smutně proslulý Klausův výrok o tom, že ekologie je až ta třešnička na dortu, že tu si budeme moci dovolit, až budeme mít vyřešeny základní (!) věci, bohužel symbolicky předznamenala celý další vývoj až dodnes. Jistěže nešlo o náhodný bonmot. Klaus jím vyjadřoval zájmy celých společenských skupin, které ho vynesly k moci a které měly a mají úplně jiné priority než udržitelný společenský rozvoj. A od té doby je veřejnost prakticky dnes a denně masírována tisícerými variacemi na téma třešnička a dort. Čím hrneček navře, ….

Divme se, že mnozí uvěřili. A rádi. Je to nakonec pohodlnější nemyslet na zítra, nemyslet na druhé, přece vždycky nějak bylo a nějak bude. A tak se třeba můžeme dočíst v místním tisku, že na Frýdlantsku zatímco jedni masově napouštěli z vodovodu zahradní bazény, druzí kvůli tomu neměli ani vodu na pití. Vodovod vyschl a pitnou vodu musely dovážet cisterny.

Byli jsme ujišťováni ideology třešniček na dortu, že jednoho dne se ekonomické potřeby uspokojí do té míry, že přijde čas i na to ostatní. Ono to spíš vypadá, že jsme si při tom uspokojování vypěstovali na přeslazenou chuť dortů už takovou závislost, že nad třešničkou se spíše kysele šklíbíme. A když se vůbec za současných klimatických podmínek urodí a nezůstanou na stromech, musíme si je před jídlem pocukrovat .

V jedné obci na okraji Lužických hor měli chvályhodný nápad založit novou louku s pestrou skladbou lučního kvítí, jaká už se normálně nevidí. Doufají, že bude hojně navštěvována místními i přespolními. Kolem ní bude naučná stezka, lavičky - a pro jistotu i „samoobslužný luční bar“.

Miroslav Hudec, psycholog a publicista

Aktuálně z Českolipska